Každý rok ke konci dubna příroda během krátké doby exploduje množstvím květů všech barev a vůní a nabízí včelám záplavy nektaru. Této štědrosti Matky přírody se snažíme v co největší míře využít a naše včelstva všemi známými prostředky směřujeme tak, aby byla v době snůšky v maximální síle a dokázala tak snůšku plně využít. Bez ohledu na počasí, každý rok vždy něco vykvete. Květová snůška je tak na rozdíl od snůšky medovicové jistá a tvoří páteř naší medové produkce. Naše včelstva jsou umístěna spíše v lesnatých oblastech severně od Českých Budějovic, ale na jaře si včelky vždy dolétnou na nějakou tu louku nebo pole, které jsou zahrnuty v 5 kilometrovém akčním radiu. Pro účely prodeje dělíme náš med na květový a lesní.
Květový med, který nabízíme, je tvořen asi ze 70% nektarem řepky, zbytek představují pampelišky, ovocné stromy, akát a dále vše, co v daný rok kvetlo a medovalo od jara až do posledního týdne v květnu, kdy tento med obvykle vytáčíme. Pro období tvorby tohoto medu jej také označujeme jako „jarní“. Jarní med je světlý a vždy jej pastujeme. Je zcela v pořádku, že květový med při pokojové teplotě zkrystalizuje. Je to jeden z přirozených znaků jeho kvality. Tekuté medy v supermarketech sice snadno zamícháte do pokrmů, ale můžete si být jisti, že ke kvalitnímu medu přímo od včelaře mají hodně daleko. Jejich „ztekucení“ může být dáno jednak zásahem do složení medu (přídavkem ovocných šťáv) nebo necitlivou změnou jeho struktury (nepřiměřeným zahřátím). Med pak ztrácí své léčivé účinky a je degradován na pouhé sladidlo. Procesem pastování sice také upravujeme strukturu medu, avšak velice citlivě a pouze po fyzikální stránce. Za jemného zvýšení teploty, která nepřesáhne 50°C, med nejprve rozpustíme a poté jej opět necháváme ztuhnout, ovšem řízeným procesem, který spočívá v jeho míchání v pravidelných intervalech za nižších teplot. Dojde tak k obroušení krystalů přirozeně tuhnoucích struktur. Jemným a dlouhodobým mícháním tak dostaneme med do podoby homogenní pasty. Na rozdíl od nešetrných zásahů do přirozeného složení a struktury, pastováním pro vás med zušlechťujeme. Lesní med, který nabízíme, je tvořen různým poměrem medovice a nektaru malin, krušin, ostružin, jetele, lípy a veškeré flóry, která kvetla a medovala od jarního medobraní do poloviny července, kdy tento med vytáčíme. V posledních letech (2018 – 2022) medovice prakticky vůbec nebyla a hlavními zdroji tak byl nektar lesních bylin a dřevin, s dominancí maliníku a lípy. Zabarvení medu je různé. Čistý lipový med je zlatavý se zelenkavým nádechem. Pokud med obsahuje více nektaru z maliníku, pak je med zlatavě hnědý. Medovicový med je kaštanově tmavohnědý. Med řepkový: Veškerá naše produkce řepkového medu prochází procesem pastování, který dodá konečnému produktu jemnost i po stránce strukturální. Konzistence takto upraveného medu pak připomíná barvou i strukturou máslo. Med medovicový: Jak už název napovídá, jeho zdrojem je medovice, tekutina bohatá na cukry. Tato látka vzniká jako metabolický produkt drobného stejnokřídlého hmyzu. Mšice, mery, puklice či červci se živí mízou listnatých a jehličnatých stromů. Nabodávají rostlinné stěny a z vodivých pletiv do sebe nechávají proudit rostlinnou mízu, jejíž část použijí ke svému růstu a přebytky cukru vyloučí v podobě kapek – medovice. Medovice ulpívá na listech nebo na jehličí, kde ji včely sbírají a tvoří z ní med. V oblasti, ve které máme naše včelstva rozmístěna, se jedná zejména o medovici ze smrku, lípy a dubů. Snůška medovicového medu vždy závisí na přemnožení výše zmíněných druhů stejnokřídlého hmyzu. Proto není nikdy jisté, zda medovicový med bude či nikoliv. Barva medovicového medu je tmavá a charakteristická je rovněž velice pomalá krystalizace. Čistý medovicový med se podaří získat pouze v některých sezónách, proto ho nemáme ve standardní cenové nabídce. Po bohaté nadílce z roku 2017 se po medovici slehla zem. Dle našeho názoru je na vině čínská beruška, která utekla v posledním desetiletí z holandských skleníků a úspěšně kolonizovala Evropu. Tato beruška přispěla prokřížením s hlavním původním druhem k zániku našeho známého slunéčka sedmitečného a jejímu apetitu padne za oběť většina producentů medovice. A vzhledem k tomu, že kvůli přemnožené berušce se nemohou přemnožit producenti medovice, nemůže být ani medovicový med. Je možné, že o medovicovém medu už budeme za pár let vyprávět našim dětem a vnoučatům jako o vzdálené minulosti, podobně jako o zasněžených vánocích.